Jsme šermířský a divadelní spolek s bohatou historií, působící od roku 1983. Nabízíme vám naše vystoupení, ve kterých se prolíná scénický šerm a divadlo.
Témata pro naše vystoupení čerpáme především z života nižších vrstev lidu středověku i novověku.
Hlavním cílem našich vystoupení je především pobavit a zaujmout diváka. Máme rádi vizuální rozmanitost a dynamický spád děje.
Věnujeme se i studiu historických bojových technik, čímž se snažíme naší tvorbu neustále posouvat kupředu.
Vedle scénických vystoupení nabízíme prezentaci střelných či chladných zbraní.
Vše děláme nám vlastním, osobitým způsobem. A především, stále nás to baví!
Jestli se vám chce číst slohovku, rozklikněte si historii naší skupiny >>>
Nápad založit skupinu se zrodil na vojenském cvičení. Dva záložáci, kteří se nudili, si ulomili klacky a začali spolu šermovat. Po návratu ze cvičení se jim podařilo kolem sebe soustředit skupinku nadšenců, kteří ani pořádně nevěděli, co je čeká, ale s elánem se pustili do práce. Začínali se zbraněmi, které si vyráběli sami bez jakékoliv technické dokumentace a dalších potřebných znalostí. Jen pomalu se ztěžka prokousávali nejen uměním vládnout mečem, ale učili se i práci organizační a pomalu si museli zvykat i na to, že budou vystupovat před publikem jako herci.
V květnu 1983 zakládali skupinu tito členové:
Josef Moulis, Milan Krumlovský, Dalibor Neumaier, Václav Holý, Tonda Holý, Miloš Pech.
Nácvik soubojů a programu probíhal na vodárně pod Čilinou v Rokycanech. Název a znak vymyslel Josef Moulis, který v této době působil jako vedoucí. V tomto období se každý člen snažil přispět a zapojit dle svých možností, vyráběly se zbraně, šily se kostýmy a připravovala se první scéna.
Již v této době se projevovala časová náročnost tohoto koníčka, která převážně zapříčiňuje zvýšenou fluktuaci členů, která trvá prakticky až do dnešního dne, neboť ne všichni si dokáží představit co je čeká a co vše se musí naučit, než jsou připraveni vystoupit před obecenstvo. Je to zhruba rok poctivé dřiny, a ne každý se s tím dokáže vyrovnat.
Po roce své činnosti přechází skupina pod Městský dům pionýrů a mládeže v Rokycanech, který vede Jiří Křepelka. Tento krok se stal rozhodujícím pro další činnost a existenci, neboť v roce 1985 odchází Josef Moulis a právě Jiří Křepelka se stává novým vedoucím. Právě on se zasloužil o další významný rozvoj a zdokonalení šermířských znalostí všech členů. V této době skupina vystupovala většinou na zámku Kozel.
Harcíři si nechávali natisknout první plakáty. Skupina je již zvána na vystoupení po celém kraji a v novinách se objevují první články o její činnosti.
V roce 1986 vystupují poprvé Harcíři s novým již dvoudílným programem, který mapuje dobu husitskou a třicetiletou válku. Tento program již tvoří částečně divadelní vystoupení, které je náročné na počet vystupujících a proto jsou přijati i další noví členové. S tímto programem jezdila skupina po celé republice.
V roce 1990 musí skupinu ze zdravotních důvodů opustit její vedoucí Jiří Křepelka. Trvalým problémem naší, ale nejen naší skupiny, jsou děvčata, pro které je nejen nácvik, ale i samotné cestování a život na cestách náročný, takže málokterá vydrží déle než jeden rok. V roce 1998 došlo k založení občanského sdružení s názvem Šermířské sdružení Harcíři z Rokycan. To plynule navazuje na činnost SHŠ Harcíři z Rokycan. V tomto roce také členové sdružení rozšířili repertoár o další historické období. Nový program je zasazen do roku 1515. V něm jsou vám představováni švýcarští lancknechti.
Ve své, téměř 40leté činnosti Harcíři nejen předváděli svá vystoupení, ale zúčastnili se i celostátních setkání skupin historického šermu. Mezi nejdůležitější akce patřila setkání: Helfštýn I. a II., Frýdštejn I. a II., Praha I. a II., Okoř, Chýše a Domažlice.
Pro skupinu však byly nejdůležitější akce, které jsme sami zorganizovali a připravili. Byly to šermířské plesy, kterých jste se možná někteří z vás sami zúčastnili. Zatím pro nás nejdůležitější a nejnáročnější akce byla v roce 1988 a to bylo celostátní setkání skupin historického šermu pod hradem Rabí. Toto setkání trvalo 4 dny a zúčastnilo se ho přes 400 šermujících a více než 25 000 diváků. Tato akce se zařadila mezi největší svého druhu v republice.
Po otevření hranic do západních zemí měla již skupina možnost předvést svá vystoupení několikrát v Německu a Rakousku. Největší úspěch jsme však sklidili v roce 1991 a opětovně v roce 1999, kdy jsme 10 dní vystupovali na francouzské riviéře v mnoha známých letoviscích např. Cann, San Tropez, Rumunsko-České vesnice aj.
Věříme, že i přes všechny potíže, které přináší současná ekonomická situace naše skupina nezanikne a tak se podaří uchovat v našem historickém městě Rokycany kulturní zajímavost, která sem právem patří.
